1. část – Z Turnova do Dobrušky
7–10 minut
Dne 26.10.2025 byla pořádána fotojízda s Orchestrionem M152.0469 po východočeských lokálkách ze Smiřic do Hněvčevsi a z Opočna pod Orlickými horami do Dobrušky. Obě tyto lokálky se vyznačují tím, že po nich jezdí jen naprosté minimum vlaků. Na první zmiňované trati byl pravidelný provoz zastaven v roce 2004, do Dobrušky ještě ve všední dny zajíždí dva páry vlaků denně, leč minimálně vytížené. Jejich stav a potenciální možnost jejich zrušení byly jedněmi z důvodů, proč Rostislav Kolmačka uspořádal tuto jízdu. V tomto článku vás provedu první půlkou jízdy z Turnova do Dobrušky, kterou vám zprostředkuji pomocí fotografií, které jsem v průběhu jízdy pořídil.
Celá jízda začala v Turnově, stanici, která je pro nádherný Orchestrion M152.0469 domovem. Tento motorový vůz, který v současné době vlastní spolek Kolej-klub, prošel krátce před touto jízdou renovací, v rámci které byl obnoven celý interiér, dostal lak, který odpovídá motorovému vozu M152.0461, jenž tento lak nosil v osmdesátých letech. Pokud byste se chtěli o samotné opravě a historii tohoto vozu dozvědět více, doporučuji přečíst si článek na webu Kolej-klubu.
Z Turnova se odjíždělo před osmou hodinou ranní. Odsud jsme zamířili na Železný Brod, Starou Paku a Ostroměř, odkud jsme po úvrati vyrazili vstříc Hradci Králové. Ale ještě před tím jsme vykonali první zastavení za účelem focení, a sice v bývalé stanici Třebovětice.
Odtud jsme odjížděli nedlouho po čtvrt na deset. Naším dalším cílem byla stanice Hněvčeves, kde jsme měli křižovat s pravidelným vlakem z Hradce Králové na Jičín. Jako zajímavost bych dodal, že stanice Hněvčeves je vybavena zabezpečovacím zařízením TEST, které neumožňuje hlídání volnosti kolejí. Původně sem prý měl přijít panel a venkovní prvky, které se nyní nachází ve stanici Bolehošť, do které se dnes ještě podíváme.
Ze stanice Hněvčeves jsme odjížděli po asi deseti minutách čekání po půl desáté. Další naší fotozastávkou byla bývalá stanice Sadová, která byla konečnou stanicí lokálky ze Smiřic v dobách, kdy v Hněvčevsi bývala jen odbočka. S výstavbou areálu hmotných rezerv se ale situace změnila a vznik stanice Hněvčeves v podstatě způsobil zánik jak Sadové, tak Třebovětic, které nadále jako stanice již nebyly potřeba.
Ze Sadové jsme se již bez zastavení vypravili vstříc krajskému městu Hradec Králové. Zde jsme moc dlouho nepobyli, výpravčí nás velice rychle poslali dále směrem na Týniště nad Orlicí.
Hned v další stanici, kterou byl Hradec Králové-Slezské Předměstí jsme na vjezdovém návěstidle mohli spatřit dvě žlutá světla, která už napovídala, že si tu chvíli počkáme. Nakonec se z chvíle stala čtvrthodina, během které cestující fotografové měli dost času nafotit motorový vůz z mnoha různých úhlů. Já této chvíle taktéž využil a pořídil několik snímků, ke kterým konečně pomohlo i slunce, které se na pár minut objevilo zpoza mraků.
V 10:30 jsme byli vypraveni a odjíždíme směr Týniště nad Orlicí. Po příjezdu jsme si všimli také jednoho zajímavého omylu. Na odjezdových tabulích, kde jsme doteď vídali jen číslo vlaku Sp 91450 Dobruška, se najednou objevila jako cílová stanice Letohrad. Zde jsme si mimo jiné také dali rozchod a kdo chtěl, mohl se zajít občerstvit. Po jedenácté hodině jsme již všichni nastoupení a odjíždíme do stanice Bolehošť, o které tu už byla řeč.
Po asi deseti minutách jsme dorazili do další stanice, kterou je tentokrát Bolehošť. Zde jsme zastavili mimo jiné proto, že tato stanice se svým vzhledem nejlépe hodí do doby, do které je stylizovaný tento Orchestrion. Zastavení netrvalo dlouho, po necelých pěti minutách vyrážíme směr Opočno pod Orlickými horami. Slunce, které se mezitím začalo objevovat mezi mraky napovídalo, že poslední kilometry naší cesty budou po stránce focení velmi vydatné.
Po zastavení v Opočně jsme se v mžiku vydali směrem na Dobrušku. První zastávka byla ovšem hned po dvoustech metrech. Hned za stanicí Opočno se totiž nachází jedno z nejhezčích a nejvíce ikonických míst celé trati.
U vjezdového návěstidla stanice Opočno jsme strávili dlouhou chvíli. Počasí nám přálo a není omylem, že toto místo je tak oblíbené. Čas nás ale pomalu začínal tlačit, a tak jsme se vypravili dále vstříc Dobrušce. Naší další zastávkou byl přejezd P5153 a jeho bezprostřední okolí. Toto místo mělo nabízet pohled na Krkonoše v pozadí našich fotografií, bohužel se tak ale nestalo. Ale i tak na tomto místě vzniklo několik fotografií, na kterých je vidět krásná kombinace krásného Orchestrionu a jeho domovského prostředí, kterým po dlouhá léta byly československé lokální tratě.
Po dobu, co jsme tu stáli, okolo projela tři auta, jejichž řidiči se divili tomu, proč mezi poli jen tak stojí motorák. My mezitím běhali okolo ve snaze zachytit co nejlépe paprsky tak vzácného slunečního svitu s krásnými tmavými mraky v pozadí. Pro cizího pozorovatele to musela být úchvatná podívaná. Po chvíli jsme ale už zase jeli dále směrem na Dobrušku. Mezitím jsme si ale zahráli na jeden z osobních vlaků, které po této trati jezdili několik desetiletí nazpět a zastavili jsme na místě dnes už zrušené zastávky Dobruška-Pulice, ze které taktéž vedla vlečka do cihelny, bývalého domova lokomotivy Ringhoffer no. 2.
Ze zastávky Pulice jsme pak už zamířili do konce naší první cesty, kterým bylo nákladiště Dobruška. Malebná venkovská stanička, ve které už provoz skoro utichl. Jak už jsem zmínil, posledním reliktem železniční dopravy jsou dva páry osobních vlaků ve všední dny, jeden ráno, jeden po poledni. Sem jsme dorazili nedlouho po dvanácté hodině. A jelikož slunce ještě stále svítilo, okamžitě jsme toho využili. Během necelé hodiny jsme si nechali několikrát popojet Orchestrionem tak, aby v pozadí bylo vše, co místní stanice nabízí. Malé depo, skladiště, opočenské zhlaví i samotná staniční budova.
Rozchodem, který jsme si zde dali, pro nás skončila první část naší cesty, a zároveň zde končí i tento článek. V některém z dalších článků se budu věnovat i cestě zpět, kdy jsme si projeli i trať ze Smiřic do Hněvčevsi, která neviděla pravidelnou osobní dopravu posledních dvacet let. Tímto vám děkuji, že jste si tento článek přečetli a doufám, že vám i něco přinesl. Pokud byste chtěli, níže budou tlačítka na stránku s dalšími články, a také na článek s druhou částí této fotojízdy.
无话可说，只是看看
Napsat komentář